Sv. Mikuláš byl za císaře Diokleciána biskupem v maloasijské Myře, odkud byl císařem vyhnán, a kam se vrátil až za císaře Konstantina Velikého v roce 313.

Už za života proslul svou štědrostí, o které se zachovala nejedna legenda, a dobrosrdečností, když dohlížel na spravedlivý průběh místních soudů. Přes veškeré životní potíže zemřel ve vysokém věku s pověstí svatosti.

V křesťanství je jedním z nejuctívanějších svatých. Svátek sv. Mikuláše připadá na 6. prosinec a jeho oslava je spojena s rozdáváním dárků dětem. Rozdávání dárků dětem navazuje na legendy, podle kterých měl Mikuláš obdarovat rodinu s třemi dcerami měšci s penězi, které posloužily dívkám jako svatební věno. Po těchto skutcích Myru na čas opustil a vydal se přes moře do Afriky, během svých plaveb několikrát zachránil námořníky a lodě, na kterých plul.

Bývá zobrazován jako starý biskup. Nemá však jeden nebo dva ustálené atributy ale celou řadu. Bývá zobrazován s knihou evangelií, třemi zlatými koulemi nebo jablky či měšcem chleby (legenda o chudých nevěstách), kostelem, křtitelnicí, kotvou či lodí (plavby).

Pro své cesty je patronem cestujících, pro dobré skutky zas dětí, nevinně odsouzených a zajatců. Je ale také patronem hasičů, lékárníků, lodníků a námořníků, právníků či pekařů. Původně byl tomuto světci zasvěcen také ostrovský farní kostel, který je dnes znám jako kostel Panny Marie Věrné a archanděla Michaela.