Ačkoli dějiny těžby v okolí Schneebergu sahají dále než dějiny Annabergu či Jáchymova, zdejším horníkům trvalo podstatně déle získat městská práva. Ještě déle jim trvalo pořízení nového kostela zasvěceného přednímu patronu hornictví sv. Wolfgangovi.

Příčinou všech jejich komplikací bylo paradoxně bohatství, které zdejší doly přinášely a o které ani jedna z větví Wettinů nechtěla přijít. Proto se Albertinci a Ernestinci dohodli, že se budou v řízení města a mincovny co dva roky střídat. Tato jejich dohoda přinášela nemalé komplikace všem obyvatelům města, a to i komplikace v náboženských otázkách. Kdy mezi sebou soupeřili katolíci s luterány, a to až do roku 1540, kdy byl kostel vysvěcen.

Kostel sv. Wolfganga nahradil starší, již městu nevyhovující kostel stejného patrocinia. S novostavbou bylo započato v roce 1516 a vysvěcena byla v roce 1540. Stejně jako v Annabergu i zde působili přední saští architekti a umělci, co dokládá oltářní retábl z dílny malíře Lucase Cranacha. Ten vydržel i zničující požár kostela po bombardování města v závěru druhé světové války (19.5.1945), po kterém musel být kostel zrekonstruován. 

Stejně jako kostel v Annabergu je i kostel ve Schneebergu pozdně gotickou trojlodní halou s masivní věží. Na rozdíl od Annabergu zde architekti zachovali vnější opěráky, které jen částečně vtáhli dovnitř stavby. Prostor kostela obíhají ze všech stran empory. Jejich poprsnice jsou podstavně jednodušší než poprsnice v Annabergu. Jednodušší je i žebrová klenba nesená přízedními opěráky a volně stojícími sloupy.

V duchu učení Martina Luthera dominuje prostoru kostela oltářní retábl z dílny Lucase Cranacha, křtitelnice a kazatelna. Nejde však vyloučit, že se v kostele před požárem nalézala i další umělecká díla.