V prosinci 1691 zasáhl ostrovský zámek strašný požár, městu se však vyhnul. Již záhy po požáru se z vděčnosti markraběnka baden-badenská, Sibylla Augusta, rozhodla zbudovat v klášterním areálu novou kapli zasvěcenou sv. Floriánovi, ochránci před ohněm.

Poměrně jednoduchá centrální stavba, zbudovaná v letech 1692-1693, vevnitř překvapí krásnou malbou kupole italského malíře Antonio Mani.  Ten v kapli zachytil poměrně drastický výjev vraždění neviňátek. K masakru bylo přistoupeno na rozkaz krále Heroda jen pár dní po narození Ježíše Nazaratského,  28. prosince. Tento krutý výjev byl vybrán záměrně, protože právě toho dne roku 1691 poničil ostrovský zámek požár.

Od sklonku XVIII. století až do třicátých let XX. století kaple chátrala a sloužila jako skladovací prostory. Na počátku třicátých let se ji však ostrovští rozhodli proměnit v památník obětí první světové války.

S příchodem československé socialistické armády do areálu na začátku padesátých let XX. století přestala kaple sloužit jako památník a opět začala chátrat a sloužit jako sklad. Spolu s celým areálem trpěla i po odchodu armády.

Při poslední obnově areálu však bylo rozhodnuto, že ji bude navrácena funkce památníku, ve kterém bude pamatováno na oběti celého XX. století.