Ludwig Wilhelm Bádenský byl synem markraběte Ferdinanda Maxmiliána Bádenského a francouzské princezny Luisy Savojské. Po smrti svého děda Wilhelma Bádenského (1677) převzal vládu v markrabství. Markraběcí rezidenci v Baden-Badenu, domov Ludwiga Wilhelma, stejně jako celé Bádensko pustošila koncem 17. století francouzská vojska. Boje proti turecké expanzi Ludwiga Wilhelma nutily zdržovat se ve vojenských táborech v ohrožených, vzdálených částech rakouské říše. Odměnou za tuto „obranu křesťanstva“ před osmanským nebezpečím se měl stát císařem nabídnutý sňatek markraběte s bohatou, osiřelou dědičkou, princeznou sasko-lauenburskou Sibyllou Augustou. O 20 let starší markrabě byl jeden z nejdůležitějších císařských vojevůdců zvaný pro své úspěchy v boji s Turky také „Türkenlouis“ – turecký Ludvík. Největšího triumfu dosáhl v roce 1691 v bitvě u Slankamenu a byl císařem Leopoldem I. jmenován generálporučíkem všech císařských vojsk. Tento titul byl v 17. století udělen pouze pětkrát. Ludwig Wilhelm později obdržel Řád zlatého rouna jako uznání jeho úspěchů v boji proti Osmanům. Ke konci své kariéry byl markrabě zklamán a rovněž špatně placen. V bitvě u Schellenbergu v červenci 1704 proti Francouzům utrpěl Ludwig Wilhelm ránu, která se plně nezahojila. Nadále velel na Horním Rýnu a na následky této rány zemřel 4. ledna 1707 ve věku 51 let ve svém nedostavěném zámku v Rastattu.