Štěpán Šlik a stříbrná horečka

Štěpán Šlik, kopie podle Lucase Cranacha st., autor David Frumerie, 17. století. Zámek Gripsholm, Statens Konstmuseer, Stockholm/Švédsko.

K nejvýznamnějším rodákům města Ostrova se řadí Štěpán Šlik (1487-1526). Narodil se na ostrovském zámku Alžbětě z Gutštejna a Kašparu Šlikovi (II.).

Po smrti svého otce, roku 1516, převzal správu ostrovského panství. V roce 1512 byly objeveny na šlikovských statcích stříbronosné žíly. S těžbou se začalo v roce 1516. Štěpán Šlik založil na místě osady Konradsgrün město sv. Jáchyma – Joachimsthal – dnešní Jáchymov. Dávné proroctví kronikářů pravilo: „Ve zdejším údolí leží velký majetek a má tu být vystavěno mocné město“.

Ve své době byl Jáchymov druhým nejlidnatějším městem Českého království – hned po Praze. V roce 1534 měl Jáchymov 18 tis. obyvatel (dnes 2 400 obyvatel, Ostrov dnes 15 500). V roce 1518 byla podél města Jáchymova objevena bohatá stříbronosná žíla Geschieber. Dle kronik na ní bylo možno kopat ryzí stříbro motykou a blízko pod povrchem zde byly nalézány až 100 kg těžké stříbrné balvany. Na žíle Geschieber vznikalo hloubení několika desítek šachtic. Nejvýznamnější z nich je dnešní důl Svornost – více než 500 let starý, dosud funkční důl v Evropě, hluboký více než 500 m.

V roce 1519 začal Štěpán Šlik razit v mincovně v Jáchymově stříbrné mince, ale oficiální povolení razit větší groše obdržel od českého zemského sněmu až 9. ledna roku 1520.