Sakrální architektura v Krušnohoří

Krušné hory po mnoho staletí formovala těžba barevných a drahých kovů. A právě těžba se stala na mnoha místech podnětem k založení osady, nebo dokonce města, jak tomu bylo v nedalekém Annabergu či v Jáchymově.
O těchto městech, která žila z těžby, hovoříme jako o horních městech. Velká část z nich zde vznikla v pozdním středověku na přelomu XV. a XVI. století a brzy byla osídlena horníky z celého Saska, kteří byli svým těžebním uměním známí po celé Evropě. Tak tomu bylo i v Krušných horách bez ohledu na zemskou hranici oddělující Království české od saských zemí.
Zatímco na saské straně byla těžba intenzivně rozvíjena po několik staletí, v Čechách bylo jen několik větších horních center. Mezi nimi vyčnívala Krupka či (dnes zaniklá) Přísečnice. Až s nástupem další vlny těžby v závěru pozdního středověku vzniklo na panství rozvětveného rodu Šliků město Jáchymov, které se stalo v prvé polovině XIV. jedním z nejvýznamnějších měst Království českého a střední Evropy.
Také v tomto horním městě stejně jako v nedaleko ležících saských horních centrech ve Schneebergu, Annabergu či Marienbergu vznikl jedinečný kostel, v němž lidé slýchali evangelium po vzoru Martina Luthera, předního německého reformátora. To bylo slyšet i v kostelech dnes ležících na české straně hranice v Horní Blatné, na Božím Daru, na Hoře sv. Kateřiny či na Hoře sv. Šebestiána.