Dalším významným rodákem Ostrova byl Jáchym Ondřej Šlik (1569-1621), hrabě z Passounu a Holíče. Narodil se na ostrovském zámku u svého děda Jáchyma Šlika a babičky Lukrécie.

Rodiče J. O. Šlika sídlili na nedalekém středověkém hradu Hauenštejnu (dnes hrad a zámek Horní hrad „Hauenštejn“).

J. O. Šlik byl velmi vzdělaným člověkem, působil jako rektor na jenské univerzitě. Byl nekatolického vyznání (protestantem) a v roce 1606 se stal vůdčím představitelem protikatolické opozice. V letech 1619-1620 se na krátkou dobu stává českým králem Fridrich Falcký (zvaný „Zimní král“), který stál v čele protestantské unie. J. O. Šlik byl pro zvolení saského kurfiřta Jana Jiřího, ale ostatní zvolili Fridricha Falckého. Za účast při Bitvě na Bílé hoře byl však posléze J. O. Šlik tvrdě potrestán Habsburkem Ferdinandem II., který se v roce 1620 opětovně ujal vlády. Mezi jeho první činy patřilo zrušení Rudolfova majestátu (faksimilie k vidění zde v expozici), nechal ho znehodnotit nastřižením listiny a odstřižením císařské a královské pečetě.

Dne 21. června 1621 nechal Ferdinand II. popravit na pražském Staroměstském náměstí vůdce stavovského povstání a bitvy na Bílé hoře. Prvním z 27 popravených v monstr procesu byl Jáchym Ondřej Šlik. Hlavu i pravou ruku mu setnul nejznámější kat – Jan Mydlář. (Katovský meč z 1. poloviny 17. století k vidění zde v expozici). Ostatky byly napíchnuty na dlouhé kovové bidlo a připevněny na Staroměstskou mosteckou věž – jedna z nejpůsobivějších gotických staveb světa.

„Byla to strašlivá podívaná: utínání rukou, vytrhávání jazyka, věšení, stínání. Ani to však vítězům od Bílé hory nestačilo. Následovalo posmrtné čtvrcení, vplétání do kola a potupné vystavení hlav na ochozu Staroměstské mostecké věže – na posměch poraženým a pro výstrahu případným rebelům.“