Dalším významným rodákem Ostrova byl Jáchym Ondřej Šlik (1569-1621), hrabě z Passounu a Holíče. Narodil se na ostrovském zámku u své babičky Lukrécie Šlikové, rozené ze Salmu.

Rodiče J.O. Šlika sídlili na nedalekém středověkém hradu Hauenštejnu (dnes hrad a zámek Horní hrad „Hauenštejn“). 

O. Šlik byl velmi vzdělaným člověkem, působil jako rektor na jenské univerzitě. Byl nekatolického vyznání (protestantem) a v roce 1606 se stal vůdčím představitelem protikatolické opozice. V letech 1619-1620 se na krátkou dobu stává českým králem Fridrich Falcký (zvaný „zimní král“), který stál v čele protestantské unie. K jeho zvolení značně přispěl právě J. O. Šlik. Za podporu Fridricha Falckého i účast při Bitvě na bílé hoře byl J.O. Šlik tvrdě potrestán Habsburkem Ferdinandem II., který se v roce 1620 opětovně ujal vlády. Mezi jeho první činy patřilo zrušení Rudolfova majestátu (exponát k vidění zde v expozici), nechal ho znehodnotit nastřižením listiny a odstřižením císařské a královské pečetě.

Dne 21. června 1621 nechal Ferdinand II. popravit na pražském Staroměstském náměstí vůdce stavovského povstání a bitvy na Bílé hoře. Prvním z 27 popravených v monstr procesu byl Jáchym Ondřej Šlik. Hlavu i pravou ruku mu setnul nejznámější kat – Jan Mydlář. (Údajný katovský meč k vidění zde v expozici). Ostatky byly napíchnuty na dlouhé kovové bidlo a připevněny na Staroměstskou mosteckou věž – jedna z nejpůsbivějších gotických staveb světa.

„Byla to strašlivá podívaná: utínání rukou, vytrhávání jazyka, věšení, stínání. Ani to však vítězům od Bílé hory nestačilo. Následovalo posmrtné čtvrcení, vplétání do kola a potupné vystavení hlav na ochozu Staroměstské mostecké věže – na posměch poraženým a pro výstrahu případným rebelům.“