Dovolte, abych se představila: Jsem Karlovaranda, jsem vysoká bruneta a se ségrou se hádáme, která jsme vyšší. Mám ráda společnost dobrých přátel, ale také chůzi stinným lesem. K cizím jsem trochu ostražitá, nikdy nevíte, proč se kolem vás točí. Často jsem sama, vyhovuje mi samota a klid. Nejradši chodím naším krásným zdravým lesem a sbírám plody a houby. Oproti mladší sestře jsem trošku bledá. Asi je to tím, že dbám na rodinné tradice a častěji sedím doma nad knihami, stavem a šicím strojem a nelítám pořád venku.

Karlovarské Krušnohoří je tvořeno více vzrostlými smrkovými lesy. Naleznete zde hluboká stinná údolí, vysoký les se zarostlými skalami bez výhledu. Obce jsou více sevřené lesem bez vizuálního kontaktu s podhůřím. Žije zde více obyvatel, a to nejen ještě německé národnosti. Naleznete zde více obcí a lidí v nich žijících. Naleznete zde více spolků, těžících z historie. Tato část hor je celkově trochu vyšší než sousední ústecké Krušnohoří. To se projeví nejvíce v zimě, kdy se tato část sluní na zimním slunci, zatímco ústecké Krušnohoří je ponořeno v kouzelné mlze a pomalu se v ní rozplývá.

Tak ahojte, já jsem Ústečanda. Já oproti sestřičce vyznávám svobodu, sluníčko a nekonečné radovánky na loukách. Doma mě moc nezastihnete. Večery nejraději trávím na jedné z mnoha našich skal, ze kterých je vidět na celý širý svět od slunce východu až po pád do mraků na západě. Ráda se strojím a každý den vypadám jinak. Vidět mě oblečenou v každém ročním období prostě musíte, jinak se ustýskáte smutkem. Žiju pro dnešek a zítřek, minulostí se tolik nezabývám. Nejčastěji mne naleznete na louce s lučními květinami, které tolik miluji. Když na mne budete hodní, tak vám z nich uvařím čaj nebo připravím mast proti všem neduhům.

Ústecké Krušnohoří je sice celkově nižší, ale spravuje nejvyšší horu Klínovec s 1244 metry, ačkoliv jeho vrchol je na území Karlovarského kraje. Od něj na severovýchod nalejdete mnoho odlesněných vrcholů se skalisky a nádhernými výhledy. Jeden hezčí než druhý: Meluzína, Velký Špičák, Jelení hora, Mědník, Medvědí skála, Loučná, Pramenáč. Zdejší krajina je tvořena mnohem více horskými loukami. Více si zde také užijete pohled z hrany hřebene dolů do Podkrušnohoří. Ve výhledu vám nic nebrání. Závrať z pohledu do hluboko ležícího Podkrušnohoří si užijete například na Klínech, Dlouhé Louce nebo na Horní Halži. Střídá se tu také mnohem více lesní porost. Na jižních stráních oceníte zvláště na podzim bukové lesy, trochu výše březové háje a nahoře mladé smrčky. Celkově díky zalesňování v 80. a 90. letech 20. století působí východní Krušnohoří jako mladší a svěžejší než západní. Z důvodů zrušení obcí Přísečnice a Fláje zde vznikly veliké vodní plochy, které v krajině vypadají velmi působivě. Krajina horských luk vrcholí v okolí Moldavy a Fojtovic. Podzim zde trvá až hluboko do prosince, kdy na sníh opadávají mladé modříny. Východní Krušnohoří je, co se barev týče, jedním z nejpestřejších regionů České republiky.

Hory jako z obrázkové knihy

Nezapomínejme také na saskou stranu, která je mnohem více osídlena, ale není také tak vysoko položená. Díky tomu mohou tamní obyvatelé prožívat blahobyt žití v krásné přírodě a zároveň v únosných klimatických podmínkách. Saská strana hor je krajinou jako z pohádky. V rámci personifikace bych ji mohl přirovnat k babičce, která leccos pamatuje a dohlíží na své dvě vnučky. Možná se ptáte, kde jsou rodiče? Ano, ti chybí. Stát, který se měl o své dcery starat, je opustil a sám se podílel se na jejich zbídačení.